Letošní svatý Mikuláš byl v naší farnosti opravdu zvláštní. Vymykal se všem zažitým zvyklostem a pravidlům. Přes tuto svou neobvyklost se však zapsal do podvědomí přítomných farníků jako velmi příjemný, jedinečný a mimořádný zážitek. Jak to ale začalo: Na pátek 5. 12. byly do našeho kostela pozvány všechny děti na mši svatou (nejen) pro rodiny s dětmi v 18.30 hod. Byl přislíben příchod svatého Mikuláše, ale i exkluzivní rozhovor s touto vzácnou návštěvou. Jaké to bylo pro nás překvapení, když jsme na začátku bohoslužby zjistili, že jsou v kostele přítomny pouze dvě malé děti. Ostatní děti farnosti zřejmě onemocněly nebo byly přítomny na jiných atraktivních programech ve středu města. Nicméně bohoslužba probíhala podle plánu i s kytarou a s rytmickými písněmi, ke kterým se připojili i starší účastníci bohoslužby. Po jejím skončení se všichni naučili ukazovací písničku o andělech, vždyť andělé ke svatému Mikuláši tradičně patří. A pak začal hlavní program v přímém přenosu vysílaný i Českou televizí (přivítali jsme potleskem imaginární pracovníky ČT). Na začátku jsme se všichni přihlásili, že jsme vlastně také děti - „děti Boží“, takže nakonec byl skoro celý kostel plný takovýchto dětí. A tak „mikulášská“ mohla začít. V úvodu byl pozván k rozhovoru odborný historik – pan doktor Josef Přikryl. Ten nám přiblížil období života biskupa Mikuláše z Myry pomocí časové osy, kterou si pro tento výklad připravil. Dále měl pro nás překvapení – starý pergamen objevený v loňském roce v Turecku. Jedná se prý o prastarý životopis biskupa Mikuláše z Myry. Úryvek z tohoto vzácného rukopisu nám posléze i přečetl. A už následovala zpráva z režie, že přichází sám svatý Mikuláš. Pan biskup využil „přenášedlo“ – vynález soudobé techniky – možnost cestovat nejen v prostoru, ale i v čase. Rozhovor se svatým Mikulášem byl velmi zajímavý, dozvěděli jsme se něco o městu Myra, o významu jména Mikuláš, o pozadí pozoruhodných událostí v životě sv. Mikuláše (např. o tom, proč nechal svou oslici u jedné maminky se špatnou pověstí). Před svým odchodem rozdal sv. Mikuláš všem přítomným „Božím dětem“ osobní požehnání a vzácné upomínkové předměty. Také jsme obdrželi nádherně zdobené perníčky zhotovené jednou zřejmě moc šikovnou a obětavou paní farnicí. Na poděkování jsme sv. Mikulášovi zazpívali ukazovací písničku o andělech. Potom nám pan biskup vyprosil požehnání a svěřil nás do ochrany a péče strážných andělů. Vyprovázeli jsme ho bouřlivým potleskem. Bylo nám spolu tak dobře! Zažili jsme „kousíček nebe na zemi“. Bohudíky za tento požehnaný večer!