Bez poskvrny počatá

Mám před sebou fotografii obrazu na hlavním oltáři v našem kostele. Asi každý z vás by ji dovedl popsat i se zavřenýma očima: Panna Maria v bílém rouchu s rozpaženýma rukama, klečící patroni města sv. Petr a sv. Pavel a dole panorama města Brna. 

V letech 1910-1913 namaloval tento obraz pro nový kostel na Křenové ulici malíř H. F. Wacha. Obraz a jeho poslání jsou tak výmluvné, že nepotřebují žádný komentář. Sto let už promlouvá k návštěvníkům kostela o svatosti Panny Marie, počaté bez poskvrny. Připomíná mi to umělecká díla náboženského obsahu, která v dávných dobách, kdy lidé neuměli číst a psát, názorně přibližovala pravdy víry. 

Papež Benedikt XVI. přisuzuje umění velkou moc. Řekl v jedné své katechezi, že obrazy, které se rodí z víry a víru vyjadřují, jsou skutečnou cestou k Bohu, nejvyšší Kráse. A jindy řekl, že v Neposkvrněné Panně Marii rozjímáme odlesk Krásy, která je spásou světa. 

V dějinách výtvarného umění zaujímají obrazy znázorňující Pannu Marii významnou kapitolu. Byly totiž příležitostí k vytvoření ideálu ženy a ženské krásy a my i dnes stojíme v úžasu nad díly Raffaela, Murilla a dalších mistrů. Jsem přesvědčen, že i autor oltářního obrazu Wacha se snažil ztvárnit svou představu o Panně Marii co nejdokonaleji. 

Proč o tom píšu? My jsme na svůj kostel hrdí a máme jej rádi. Pan farář chce zvýšit jeho známost a požádal mě o výtvarnou spolupráci na připravované publikaci. Váhal jsem s ohledem na svůj věk, ale odmítnout jsem nemohl, sám jsem Panně Marii velmi zavázán. Provedl jsem kopii hlavy Panny Marie podle Wachova obrazu. Na originále je tvář svaté Panny hodně vysoko a divákovi vzdálená. Snažil jsem se ji tou kopií přiblížit, abychom mohli číst ve výrazu její tváře, v pohledu jejích očí. Přál bych si, aby i po sto letech ten obraz oslovoval nás, ctitele mariánské. Aby nám připomínal, že ta, která se pasačce Bernadetě představila jako Neposkvrněné Početí, je stále s námi jako nedostižný vzor a současně jako mocná průvodkyně a pomocnice na naší cestě k Bohu.