Víte, kdo má dnes 104.narozeniny?

  Touto otázkou jsem dnes zahájil hodinu náboženství. Alexe s Nicolasem hádanka zaujala. Poradil jsem jim, že jeho jméno začíná na "k" a končí na "l". Že by to byl Karel? Ne, ten kdo má narozeniny má o písmeno víc. Druhé písmeno je "o". Tím jsem jim hádanku ještě zkomplikoval. Až když zjistili , že třetí písmo "s", věděli, že tím, kdo má dnes 104.narozeniny je náš kostel.

  Jsou to narozeniny našeho kostela a naší farnosti. Před čtyřmi roky jsme je slavili dokonce tři dny, ale před tím a potom už jsme tomu nevěnovali až zas tak velkou pozornost.

Mám radost z chrámového sboru, který je takovým průkopníkem farních oslav. Tam, kde zpívá sbor, tam se něco důležitého slaví. Bylo by pěkné, kdyby se o dnešním dnu objevilo i co nejvíc lidí, co jsou s tímto kostelem, s touto farností spojeni. Kdo zde byli pokřtění, biřmování, u svatého přijímání, kdo zde uzavřeli svátost manželství a nebo koho jsem odtud doprovodili na věčnost.

   A nejde jen o kostel jako o budovu, ale jde o farní společenství, které vytváříme jako děti, mládež, rodiny, senioři i nemocní. Slavíme, že Bůh je tu s námi, že nám chce být na blízku. A takovým dovršením toho, co slavíme v kostele je Ježíšova návštěva u Zachea. Kdy byl Ježíš naposled u nás doma? Byl už tam? Pozvali jsme ho i do našeho každodenního života, nebo ho zveme jen k rodinným oslavám? V tom nám je Zacheus příkladem. Ten neřeší, že není na návštěvu nachystaný. Prostě ho pozve a můžeme vidět kolik pokoje a klidu Ježíš přináší do jeho života. Nebojte se a zvěte Ježíše k sobě domů.

o. Petr Polívka, farář