Pouť ke kapličce na Kostelíčku

  V červnu po pravidelném úklidu kostela přišel Otec Petr s návrhem, že bychom mohli uspořádat pouť, které by se zúčastnili všichni, kteří se jakýmkoli způsobem angažují pro kostel. Domluvili jsme se na krátké pouti k líšeňské kapličce v sobotu 18.srpna.

  Prázdniny utíkají jako voda a poutní den se kvapem přiblížil. Ráno v 9.30 hodin jsme měli sraz u našeho kostela na Křenové a odtud jsme vyrazili směr Líšeň. Celkem se nás sešlo 11 a za veselého povídání jsme vystoupili na zastávce Obecká a vydali se na Kostelíček.
Jakmile jsme za sebou nechali poslední líšeňské domky, objevila se před námi silueta kapličky. Kaple Panny Marie Pomocnice se nachází na kopci zvaném Kostelíček. Roku 1630 nechala na zalesněném vrchu nad Líšní baronka Eliška Bergrová, tehdejší majitelka líšeňského panství, postavit kapli zasvěcenou Panně Marii jako poděkování za uzdravení nevidomého syna, který uviděl na tomto místě Pannu Marii s Ježíškem na rukou. Nejdříve byla r. 1630 postavena kaple dřevěná, která byla v roce 1634 vyzděná a ve stejném roce vysvěcená olomouckým biskupem. Za vlády Josefa II. byla jako mnoho jiných sakrálních staveb té doby zcela zbořena. Současná kaple byla postavena r.1914 a má stejnou podobu jako původní kostelíček. Před kaplí stojí litinový kříž z roku 1803. 

   Za mírného stoupání a modlitby růžence jsme kolem zahrádek vystoupali až na místo. Odtud byl krásný rozhled po celé Líšni. Aby nebylo vše tak jednoduché, nepodařilo se vzhledem k dovoleným v líšeňské farnosti, zajistit klíče od kaple. To nás ale neodradilo od sloužení mše sv., která byla naplánovaná na 11 hodinu. 

  Než jsme se domodlili růženec, dorazili ke kapličce ještě dva manželské páry. Obětní stolek a všechny náležitosti jsme si přinesli sebou a před vchodem do kaple Otec Petr sloužil mši sv., kterou zakončila profesionální operní pěvkyně paní Urbánková árií Leoše Janáčka z Jenůfy Zdrávas královno. Krásné počasí a slunce v duši nám umožnily prožít překrásný duchovní zážitek.

Po mši nás čekalo překvapení. Manželé Urbánkovi, kteří bydlí u Malé Klajdovky nás pozvali na malé agapé. Pan Trmač všechny postupně odvozil autem a v krásném prostředí, nezvykle architektonicky řešeném dvorku Urbanových, jsme si při dobrém pohoštění pěkně popovídali a O. Petr vykonal jednu z dalších návštěv u svých farníků. 

Vzhledem k tomu, že se nepodařilo zajistit kněze do léčebny na odpolední mši sv., musel O.Petr pokračovat ve svých povinnostech a rozloučit se s milými hostitely. My ostatní jsme ho následovali a za doprovodu pana domácího k autobusové zastávce jsme se spokojeni vraceli ke svým domovům.Těšíme se na další pouť a nemusí být dlouhá, vždyť i v okolí Brna je stále co poznávat. Nejdůležitější však je, že se poznáváme my farníci mezi sebou. 

 Jitka Šťastová