Osvojit si modlitbu růžence není až zas tak úplně
jednoduché. Je to modlitba, která přitahuje
a zároveň tak trochu odrazuje svou
„délkou“ a stálým opakováním dvou
nejznámějších modliteb. Je to modlitba, která
potřebuje trochu času, než jí přijdeme na chuť.
Už od mládí mě růženec zaujal. Dostal
jsem ho tehdy k biřmování od otce biskupa Karla
Otčenáška. Zajímalo mě, jak se růženec modlí. Občas jsem se ho i pomodlil.
Většinou to bylo, když jsem něco hodně potřeboval, třeba udělat maturitní
zkoušku.
S živým růžencem jsem se setkal už doma, kde se ho každé ráno modlili
moji rodiče. Zaujala mě jejich vytrvalost. Modlili se ho každé ráno bez ohledu
na to, co ten den bylo, a byla to jejich modlitba. Nás děti do modlitby růžence
nezapojovali.
Růženec jsem se modlil i u nás doma v kostele. Začínal jsem s jedním
desátkem. Říkal jsem si, že je lepší pomodlit se jeden desátek a myslet na to, než
odříkat celý růženec a být myšlenkami úplně jinde. Měl jsem tehdy i diskusi
s jedním knězem, zda Pán Bůh dovede všechny ty desátky poskládat dohromady,
když já se modlím jen jeden desátek.
Postupně jsem do modlitby pronikal stále víc a někdy jsem měl i dost času
i potřebu o něco delší dobu Pána Boha prosit, a tak růženec byl vždy po ruce.
S růžencem se dají dobře naplnit chvíle, které chceme věnovat Bohu.
Moji školou v modlitbě růžence byla i výzva papeže Františka v říjnu
2018, kdy prosil, abychom se modlili růženec za odrážení útoků ďábla, který
chce rozdělit církev. Bylo to tehdy na podzim, kdy se k nám do farnosti
přesunuli lidé od kapucínů, kde zrušili ranní bohoslužbu. Bylo mi jasné, že by
bylo dobré na papežovu prosbu reagovat i v brzkých hodinách. Po jedné ranní
bohoslužbě jsem se zmínil o prosbě papeže, a že si jsem vědom, že ráno není
moc času. Každý je rád, že se vypraví do školy a do práce. Mohli bychom se
zkusit během tohoto měsíce pomodlit jeden desátek, to by stačilo přijít o deset
minut dřív než obvykle. Překvapen jsem byl, že od druhého dne se několik lidí
sešlo a začalo modlit nejen jeden desátek, ale dokonce celý růženec. A nešlo na
začátku jen o dva tři lidi, jak tomu bylo u modlitby růžence večer, ale okolo
deseti. A od té doby se růženec modlí a lidi rádi přicházejí, i přes tu brzkou
hodinu. Je to posila i pro mě, když jdu do zpovědnice, anebo potom k oltáři.
Moje služba je doprovázena i Vaší modlitbu, za což moc děkuji.
Ve škole modlitby růžence jsem se dostal do další ročníku s modlitbou
živého růžence. Loni v zimě mě zaujalo, kolik lidí je ochotno se za naši farnost
modlit desátek živého růžence. Kolikrát jsou to lidé, kteří k nám do farnosti už
moc nepřijdou, ale přesto s ní tímto způsobem zůstávají ve spojení.
Jak už to bývá, když se podaří obsadit všech 20 desátků živého růžence,
přijde někdo další, kdo by se chtěl také připojit. To je nová výzva darovat Panně
Marii další růži. Těší mě, když vidím, jak mi někdo po delší době napíše, že se
rozhodl do modlitby zapojit. Je mi pak jasné, že ví, do čeho jde, a že se do
modlitby zapojí s celým srdcem, že nepřichází jen, abychom se pomodlili celý
růženec se všemi 20 tajemstvími. Děkuji všem, kteří se za farnost modlí desátek
růžence, a těším se, až zas někdo napíše, že by se chtěl zapojit.
o. Petr Polívka