Zážitky z pouti za patronkou rodin

Milí farníci, dovolte mi, abych se s Vámi podělila o své zážitky z pouti za patronkou rodin, svatou Zdislavou, ke které mám zvláštní vztah. Když jsem se vdávala, snila jsem o velké rodině. Ale všechno bylo jinak. Napřed děti nepřicházely a pak po první dceři jsem o dvě děti přišla. Nakonec se podařilo. V roce bl. Zdislavy jsem počala další dítě. Celých devět měsíců jsem se k bl. Zdislavě modlila. Podle lékařských prognóz jsem měla celé těhotenství proležet, ale vše proběhlo nad očekávání lépe. Když se pak narodilo děvčátko, dostalo jméno Zdislava. 

O několik let později jsem se i s dětmi do Jablonného vydala, abych za děti poděkovala a malé Zdislávce patronku sv. Zdislavu ukázala. Dodnes mám tuto velkou pouť v živé paměti. 

Když jsem se letos v zimě od o. Petra dozvěděla, že s farností plánuje pouť ke sv. Zdislavě, okamžitě jsem se přihlásila. Z několika možných termínů byl vybrán víkend koncem června. O toto datum se sv. Zdislava asi také postarala, protože dříve by se pouť kvůli pandemii nemohla uskutečnit. 

Brzy ráno v sobotu 20. června vyjel z Brna plný autobus poutníků. Odpoledne po příjezdu do Jablonného jsme procházkou kolem studánky sv. Zdislavy došli k bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Zde nás provedl kostelem i kryptou představený kláštera dominikánů P. Pavel Maria Mayer OP. Poprvé jsem stála přímo vedle ostatků světice v rakvi. Společně jsme se pomodlili a prosili za všechny rodiny. Pocity vděčnosti, lásky i obdivu se nedají slovy vyjádřit. V bazilice jsme ještě mohli slavit s o. Petrem mši svatou. Po přichystaném občerstvení bratry dominikány jsme odjeli do kláštera k sestrám do Jiřetína, kde na nás čekala teplá večeře a postýlka. 

V neděli hned po snídani jsme odjeli ke hradu Lemberk, abychom tam byli ještě před otevřením pro běžné návštěvníky. V kapli, do které chodívala také sv. Zdislava, jsme prožili nedělní mši svatou. Potom nás průvodkyně provedla přístupnou částí hradu. Zajímavostí v kapli je zobrazení andělů. Andělé u stropu jsou krásní nebeští, ve spodní části jsou padlí s netopýřími křídly. Gotický hrad založený ve 13. století manželem sv. Zdislavy, panem Havlem z rodu Markvarticů, byl postupně přebudován na renesanční a pak i barokní zámek. V 17. století byl zámek obýván nizozemským rodem Bredů, posledními majiteli před znárodněním byli Clam-Gallasové, kteří podobně jako sv. Zdislava pomáhali všem potřebným. 

Poblíž dnešního zámku je letohrádek s okrasnou zahradou, do níž rodina Bredů nechala umístit sochy a fontány. Od letohrádku vede cesta lipovou alejí ke studánce a zpět do Jablonného. Po cestě ještě míjíme Markvartický rybník. Na protějším břehu se rýsuje bazilika v Jablonném. Procházím tiše a dýchám přítomnost sv. Zdislavy. Tudy chodila, aby pomáhala svým chudým nemocným. Musíme zpět do Brna, ale všechny prožitky si s sebou v srdci odnášíme. Svatá Zdislavo, oroduj za nás a naše rodiny!

TŠ