Náš farní tábor 2020 aneb putování Malého stromu

Dne 8. srpna se 28 malých táborníků vydalo za dobrodružstvím, které si pro ně připravili vedoucí z naší farnosti. Letošní tábor začal netradičně dopolední mší sv. v kostele na Křenové s rodinami a pak už si děti přebrala indiánská babička a dědeček a odvezli si je na venkov. Kmen Čerokíjů se usadil v Diecézním centru života mládeže „MAMRE“ v Osové Bítýšce. Hned po příjezdu byli malí indiáni rozděleni do klanů a šli si vymýšlet vlastní název a pokřik. Po chvilce se nám představili tyto 4 klany: Apačové, Vlčí válečníci, Klan Velkého ducha a Černí vlci. Pak na indiány čekalo překvapení! Doběhli poslové se zprávou, že blízko od jejich tábora se usadil jiný kmen a rád by nás poznal. A tak se naši odvážní indiáni vydali na cestu. Když jsme dorazili do jejich tábora, indiáni z druhého kmene nás uvítali rituálním tancem kolem ohně s bubny a následoval rituál pokrevního bratrství. Na rozloučení nám ještě pověděli moudrou pověst a pak už nastal čas vrátit se do našeho tábořiště.
Druhý den dopoledne indiány čekal duchovní posilující program a vyrábění čelenek, za které si v průběhu tábora mohli dávat pera, která získávali ve zkouškách Orlích per. Získat orlí pero nebylo jednoduché, ale přesto se dětem dařilo výzvy plnit. Mohli dostat například Péro přátelství, důvěry, indiánského běhu, hladu, mlčení. Kromě čelenek si vyráběli i indiánská batikovaná trička. Odpoledne náš tábor přepadla střevní viróza a tak jsme si zahráli běhací hru s názvem „Latrína“. Večer jsme šli do krásné farní kaple slavit mši sv. a po ní jsme na zahradě zapálili zahajovací oheň, opíkali buřty a zpívali táborové písničky s kytarou.
 Další dny probíhaly v podobném duchu. Dopoledne jsme si vždy poslechli mysl posilňující slova od otce Petra a pak nad nimi v klanech přemýšleli a nakonec jsme naše nápady prezentovali ostatním klanům. Odpoledne jsme pak hráli hry, ve kterých jsme soupeřili s ostatními klany a získávali body pro tým. Výjimku tvořilo workshopové odpoledne, kdy se dětem starší indiáni rozhodli předat něco ze svých zkušeností. Děti se tak mohly naučit střílet z luku, rozdělávat oheň a péct nad ním, vyrábět lapač snů, náušnice a jiné tradiční ozdoby.
V úterý jsme našli dopis od našeho předka Bílého vlka, který nás vyzval, abychom se vydali hledat jeho tajné místo. A protože měli naši indiáni odvážného ducha, rozhodli se předkův dopis následovat a i přes všechny nástrahy se jim podařilo tajné místo najít. Nesmíme zapomenout, že celý tábor nám paní kuchařky připravovaly každý den pět skvělých jídel a myslím si, že nikdo z tábora neodjížděl s kilem navíc. Tímto bychom chtěli poděkovat otci Petrovi za zajištění celého tábora a Petře Blahákové za skvělou organizaci tábora a funkci zdravotnice. 

 Anna Grézlová