Jdi za mudrcem

Když jsem o těch věcech přemýšlel, vybavil se mi rozhovor jednoho asi 25ti letého člověka s mudrcem, ke kterému přicházel se svými otázkami, potřebami a touhami. Zajímavé bylo, že tam při tom rozhovoru bylo ticho. Mladý člověk řekl pár slov a čekal, že mu na to mudrc hned něco řekne. A on nechával nejprve doznít to, co bylo řečeno, aby se to usadilo. A pak řekl jen pár slov, dvě tři věty, víc ne. A někdy nechal toho mladého člověka domluvit a pak ho poslal domů, že už je pozdě a ať přijde na druhý den, kdy zase bude mluvit on. Ty rozhovory jsou velmi inspirativní, jak tematicky, tak i jak ten rozhovor probíhal. Najdete je v knížce Povídej mi o lásce od Michela Quiste. 

Zdá se mi, že v našich synodálních skupinkách by to mohlo probíhat podobným způsobem. Tentokrát nejde o sněm, ale proces, při kterém můžeme něco objevit, můžeme k něčemu dojít, co nám může pak i zcela konkrétně pomoci v životě naší farní rodiny, v jejím růstu a zrání i fungování.

Děkuji všem, kteří se už do nějaké skupinky napsali a chtěl bych povzbudit ještě ty, kteří tak neučinili. Myslím si, že to je dost velká šance a bylo by škoda ji propásnout. Je to příležitost oslovit otázky, potřeby i touhy nás všech - dozvědět se o nich a třeba nás pak napadne, co s tím dělat dál.

o. Petr Polívka