ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Aktuality

Ilustrace
19. 6. 2015
Význam "doporučeného svátku"
Milé sestry a bratři! Na přání pastorační rady bych rád vysvětlil vznik a užívání výrazu "doporučený svátek". Jde o svátky, které podle Kodexu kanonického práva patří mezi "zasvěcené svátky": Zjevení Páně (6. 1.). Nanebevstoupení Páně (40 dní po Velikonocích), Těla a krve Páně (61 dní po Velikonocích), Neposkvrněného Početí Panny Marie (8. 12.), Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.), sv. Josefa (19. 3.), sv. Petra a Pavla (29. 6.) a Všech svatých (1. 11.).  Česká biskupská konference rozhodla omezit počet zasvěcených svátků pro církev v České republice na dva – slavnosti Narození Páně (25. 12.) a Matky Boží Panny Marie (1. 1.); stalo se tak proto, že tyto dny jsou v ČR dny pracovního klidu, proto je pro katolické křesťany snazší splnit tuto povinnost.  Ostatní jmenované svátky spolu s některými dalšími – slavnost sv. Cyrila a Metoděje (5. 7.) a slavnost sv. Václava (28. 9.) – patří mezi tzv. "doporučené zasvěcené svátky". V praxi to znamená, že pokud se na doporučené svátky nemůžeme zúčastnit mše svaté, i přesto, že bychom chtěli, nemusíme si nic vyčítat. Pokud bychom se však účastnit mohli a neudělali bychom to, bral bych to jako promarněnou šanci. Je to pro nás příležitost přijít na mši svatou z lásky k Ježíši, a nejen proto, že je to naše povinnost. I když i "povinné" mše svaté nám mají pomáhat, aby naše láska rostla a vztah se prohluboval.    P. Petr Polívka
Ilustrace
18. 6. 2015
Večer žalmů
V neděli 12. dubna 2015 se v našem kostele konal Večer žalmů. Šlo o další iniciativu v rámci projektu "Vezmi a čti celou Bibli". Tentokrát jsme se snažili proniknout do knihy žalmů. Žalmy byly rozdělené podle různých životních situací. Začali jsme tou, kdy je člověk úplně na dně - úzkostí. V takovému stavu hledáme útočiště, a když ho najdeme, a cítíme se v bezpečí, dokážeme se přiznat. Po přiznání následuje prosba o záchranu, se kterou roste naše důvěra, která potom vede ke chvále. Úzkost, útočiště, přiznání, prosba o záchranu, důvěra a chvála byly potom témata jednotlivých částí večera a jsou také zpracovány na nástěnce v kostele. Z košíků vedle nástěnky si můžete vytáhnout verš žalmů, který pasuje k jednotlivým vnitřním rozpoložením v našem nitru. Jeden z farníků popsal tento večer těmito slovy: "Včera večer jsme byli na Večeru žalmů a velmi mile nás to překvapilo, bylo to citlivě a umělecky zpracované." Další ohlas přišel z farnosti Řečkovice: "Chci vyjádřit svůj velký dík a obdiv za tak zdařilé uspořádání Večeru žalmů – první tohoto druhu, o neděli Božího Milosrdenství! Radostí naplněna a duchovně povzbuzena do dalších dní jsem odcházela domů - s vědomím, že je stále mnoho těch, kteří neváhají nasazovat svůj čas, svou energii, své dary…pro druhé … Za uspořádáním tak velmi obohacujícího večera stálo značné úsilí mnohých…" Jiný farník napsal: "Byl jsem mile potěšen z Večeru žalmů. Krásný a poučný zážitek."  Další záběry z večera
Ilustrace
18. 6. 2015
Farní zájezd 19.9.2015
Milí farníci! Rádi bychom uspořádali farní zájezd do rakouských cisterciánských klášterů Heiligenkreuz a Lilienfeld. Při zpáteční cestě se můžete těšit na podvečerní procházku městečkem Pulkau, kde se stal zázrak s hostií, kterou prý Židé ukradli a donesli svému rabínovi. Naše farní historička umění PhDr. Jiřina Hockeová nás bude celou dobu provázet odborným výkladem. Věřím, že nebudou chybět ani hry a další aktivity. Bude jistě i příležitost ke vzájemným rozhovorům. Budeme se moct poznat i jinak než jen v kostele na farní kavárně, nebo farní pouti. Podle ohlasů to vypadá, že by se mohlo vytvořit velmi zajímavé rozmanité společenství od mládeže, přes rodiny až po naše seniory. Díky objednávce autobusu a vstupů do klášterů by nám velmi pomohlo, abyste se mohli zavčas přihlásit. Snažili jsme se cenu udělat co nejnižší, aby se mohlo zúčastnit, co nejvíce farníků. Máme už i domluveného dopravce, ale i ten potřebuje zavčas vědět, jestli se náš zájezd bude konat. Podle předběžného průzkumu vypadá, že by zájem mohl být. Jistě je možné se přihlásit i na poslední chvíli (ten, kdo opravdu neví a nemůže se teď ještě rozhodnout). Dva tři lidi nebudou mít vliv na celý zájezd, ale dvacet takových by už mohlo být nepříjemné. Buď by nám mohli místa chybět, anebo přebývat. I to, že se dokážu zavčas rozhodnout, je náš příspěvek investice do naší farní rodiny. Děkuji a těším se na každého z Vás. Bližší info o místech, které chceme navštívit  naleznete zde. P. Petr Polívka
Ilustrace
31. 5. 2015
První svaté přijímání v naší farnosti
V neděli 31. května o Slavnosti Nejsvětější Trojice prožila naše farní rodina ty nejkrásnější a nejradostnější chvíle při slavnosti prvního svatého přijímání. Při bohoslužbě o půl desáté přistoupilo pět našich dětí ke své první eucharistické hostině. Naši malí oslavenci kráčeli průvodem v doprovodu svých rodičů od hlavního vchodu kostela až k obětnímu stolu. Na tento okamžik slavnostního vstupu asi nikdo nezapomene.  Nejprve byly naše děti trochu nesvé a nesmělé, ale po srdečném přivítání otcem Petrem už byly jistější. Hned na začátku si při úkonu kajícnosti připomněly své celoroční putování s Ježíšem a sebepoznávání při setkání s hluchoněmým u Galilejského jezera, se slepým Bartimaem u Jericha, s nemocným s ochrnulou rukou ze synagogy v Kafarnau, s ochrnulým na lehátku, který byl spuštěn ze střechy, se Zacheem, který na Ježíše čekal v koruně stromu. V katechezi pak děti vzpomínaly, kde všude se už s Pánem Ježíšem setkávají a jak s Ním kdysi začínaly mluvit. Jak poznávaly Jeho přítomnost, pomoc a blízkost, i když Ho ve skutečnosti neviděly. Dětem bylo připomenuto, jak se chovají v přítomnosti maminky nebo třeba paní učitelky a jak by se měly chovat i v jejich nepřítomnosti. Jakou má maminka radost, když se může na svou dceru nebo syna spolehnout. Jakou má paní učitelka radost, když ví, že ji třída nezklame. A jakou má radost Pán Ježíš, když vidí, že je na děti spolehnutí, že dělají to, co mají. Ve svatém přijímání totiž do svého srdce přijímáme neviditelného Ježíše a neseme Ho všude dál, kam jdeme. On je stále s námi, i když Ho nevidíme. Je připravený nám neustále pomáhat. Můžeme s Ním kdykoliv a kdekoliv mluvit. Pán Ježíš je nám vždy nablízku.  Těžko lze slovy zachytit ty vzácné okamžiky, které jsme při slavnosti prvního svatého přijímání v našem kostele prožívali. Bohu díky, že jsme mohli být při tom. Ve svých srdcích a modlitbách nesme naše děti i jejich rodiny. další fotografie
Ilustrace
30. 3. 2015
Křížová cesta pro děti, tentokrát v přírodě
Na Květnou neděli 29. března se uskutečnila mimořádná křížová cesta pro děti. Mimořádná byla tím, že se nekonala jako obvykle v kostele, ani na faře nebo někde poblíž. S dětmi jsme totiž opustili známé prostředí naší farnosti a vydali jsme se „do světa“. Ale pojďme na začátek našeho putování. To se přec událo v naší farní třídě. Paní PhDr. Jiřina Hockeová seznámila děti i přítomné dospělé (během promítání zajímavých snímků) se vznikem a vývojem křížových cest v Evropě. Její výklad byl poutavý pro všechny věkové skupiny. Ponořili jsme se do dob křížových výprav až po dobu baroka, které bylo zvláště v českých zemích bohaté i na stavby křížových cest. Nejrozsáhlejší vznikly později ve Vambeřicích ve Slezsku (79 zastavení), v Jaroměřicích u Jevíčka a v Římově. V okolí Brna máme pozoruhodné křížové cesty v Chudčicích, Dolních Kounicích a Ivančicích. Čas rychle uběhl, a protože vlak nečeká, museli jsme kvapně opustit domovské teplo farní učebny a pospíšit si na nádraží. Tam na nás čekali další malí farníci, kteří se k našemu putování na křížovou cestu do Chudčic připojili. V Kuřimi jsme přestoupili z vlaku na autobus do Chudčic. Zde se nad obcí Chudčice nachází křížová cesta v půvabném přírodním areálu s oborou Přehrada. Jedná se o 14 zděných kapliček se sedlovou střechou. A tak jsme společně s dětmi vystupovali vzhůru od jedné kapličky ke druhé. Odborný výklad k jednotlivým obrazům nám zprostředkovávala opět paní Jiřina. Kulisu dnešní Květné neděle tvořily občas právě kvetoucí jívy a švitoření ptáků. Speciálně pro děti bylo u každé kapličky překvapení v podobě hádanek a symbolů vztahujících se k příslušnému obrazu zastavení nebo k prožívání odpovídajících životních situací (miska s vodou, sešit domácích úkolů, srdce, soška Panny Marie, brýle, obvaz, sešit oznámkovaný pětkou, hračky, obr. počítače, televize a mobilu, křestní rouška, kladívko a hřebíky, oboustranný kříž, modré kamínky, hřbitovní svíce). Průběžně jsme si zpívali s doprovodem kytary, na kterou hrála dětmi oblíbená Anežka.  Křížovou cestu jsme zakončili na vrcholu kopce nazvaném podle stojících tří křížů. Symbol černého, smutného, bolestného kříže smrti se proměnil v symbol vítězného, radostného kříže vykoupení. Vrcholový zážitek byl umocněn závěrečným požehnáním otce Petra. Potom jsme se s dětmi mohli pozvolna ubírat kouzelnými lesy jinou cestou. Za chvíli se nám nad hladinou přehrady a nad obrysem lávky objevilo nezapomenutelné panoráma hradu Veveří. Nastoupením do autobusu pod hradem Veveří naše putování skončilo. Šťastně jsme se vrátili domů obohaceni prožitkem křížové cesty a nasyceni probouzejícími se jarními scenériemi přírody. Foto z křížové cesty  Foto z Květné neděle
Předchozí měsíc  Říjen 2026  Následující měsíc
PO ÚT ST ČT PÁ SO NE
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31

Jak pulsujeme ve farnosti Brno-Křenová