ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Aktuality

Ilustrace
18. 6. 2018
Narozeniny otce Petra
Milí farníci.     V sobotu 16.6. jsme se setkali v 18.30 na slavnostní mši svaté, která byla obětována za našeho milého otce Petra, který děkoval Pánu Ježíši za dar života při svém jubileu a za každého farníka.  Byla to dojemná, požehnaná mše sv., která se nesla v křesťanském duchu. Zazněly při ní nejen krásné zpěvy chrámového sboru, ale i milá gratulace otci Petrovi za farníky od našich nejmenších a i upřímná slova od paní Majky Sychrové: Otče Petře, předstupujeme před Vás za všechny zde přítomné v kostele i za všechny Vaše farníky.... Máme nelehký úkol, vlastně tři úkoly - pogratulovat, poděkovat a popřát.   K Vašim 40cátým narozeninám gratulujeme s obdivem a chválou Toho, který Vás povolal.   Chceme Vám poděkovat. Z těch 40 let jste 5 let - tedy jednu osminu prožil s námi v naší farnosti. Nikdy nebude dost díků za všechny ty mše svaté, za krásná kázání, za svátosti smíření, za mnoho nových aktivit, které zde díky Vám vznikly( spolčo dětí, farní tábory, akce mládeže, společenství maminek s dětmi, za nezapomenutelné farní výlety a další mnohá společenství, prostě za neustálé stmelování farnosti).   A co popřát do dalších let? Přejeme Vám a jednomyslně vyprošujeme pevné zdraví duše i těla, další obdarování Duchem Svatým a plnou radost v Něm. Dárek za všechny předal pan kostelník Kopecký. Mši svatou jsme ukončili oblíbenou písní našeho oslavence " Rybáři lidí"a na úplný závěr bylo velmi pěkné představení dětí ze spřátelené farnosti Křenovice o Danielovi, které vedl a na kytaru doprovázel pan Pavel Šťasta.  Po mši svaté jsme se přesunuli na farní zahradu, kde proběhl přípitek a následně posezení při opékání špekáčků a ochutnávání dalších dobrot. Otec Petr, který byl obdarován mimo jiné i návštěvou ostatků svaté Zdislavy, nám přítomným jimi požehnal a taktéž i všechny pochoutky. Setkání bylo velmi příjemné, srdečné a pevně věříme, že jsme pana faráře aspoň trošku potěšili. Hezké, pohodové léto, Boží požehnání, ochranu Panny Marie a andělů strážných na všech cestách vám všem přejí  manželé Dohnálkovi Další záběry z farního večera
Ilustrace
18. 5. 2018
Pátý farní výlet - Tišnov a okolí
Podle dlouho dopředu oznámeného termínu výletu se navdšení cestovatelé sešli v sobotu 12.5.2018 na hlavním nádraží. Po přidělění "startovacích čísel" a zakoupení jízdenek se s námi v 8.50 hod. rozjel vlak směrem k Tišnovu. V Hradčanech, po opuštění nádraží jsme společnou motlitbou poděkovali Bohu a nadšeni krásným počasím vykročili po modré značce za O. Petrem. Nad městečkem se nachází dětské hřiště, kde byla naše první zastávka.Pokračovali jsme do kopce po nově zbudované cestě hrdelního práva, která je lemována sedmi kamennými zastaveními smrtelných hříchů ( pýcha, obžerství, smilstvo, lakomství,závist, lenost a hněv) na vrchol a stejnojmennou rozhlednu Klucanina. Ta se nachází v n.v.416 m. Cestou jsme se stanuli na popravčím v Tišnova. Jen krátce z historie: stará osada byla povýšena na město, po založení kláštera ve vedlejším Předklášteří. Jádro Tišnova pochází ze 13. století, z této doby je i původní kostel. Při cestě k městu a při různých zastávkách se našel čas i na hry, motlitbu, rozhovory a na příjemné seznamování s farníky mezi sebou navzájem. Na konci Tišnova se před námi objevila brána ke klášteru Pota coeli. Z historie - klášter založený roku1233 královnou Konstanciíbyl vybudován v burgundsko-cisterciánském slohu v jehož původní podobě je zachováno jádro (kostel, křížová chodba a kapitulní síň). Ostatní budovy byly v 16. - 18. století přestavěny. Nejcenější částí je portál hlavního vchodu. Zde v klášterní kapli sester cisterciaček nám O. Petr odsloužil mši svatou a po ní nám něco o historii a současnosti kláštera řekla bývalá převorka s. Anežka. Zůstaly zde pouze tři sestřičky, které nás prosí o motlitby za nová povolání zasvěceného života. Po přátelském rozloučení, požehnání na cestu i do dalšího života jsme nasměrovali své kroky k Tišnovskému nádraží a odtud zpět domů. Za velmi pěkný výlet děkujeme našemu Otci Petrovi a všem farníkům co přispěli k tomuto setkání, které dvojnásobně počtem a jistě i věkovým rozsahem ( 2 měsíce až 80 let) předčilo očekávání. Milá byla odvaha ing,arch.J. Šťasty s malou Barunkou v kočárku. Všem patří velké poděkování a díky Bohu. Vojtěch Holub
Ilustrace
25. 3. 2018
Poslední návštěva u o. Pavla Prince
  Na svátek svatého Silvestra jsme spolu s manželkou Evou a Markem Schwarzem navštívili otce Pavla Prince v charitním domově v Moravci. Otec byl již upoutaný na vozíček, protože po nedávném pádu nemohl sám chodit. Velmi mile nás však překvapil jeho zájem o život a dění kolem něj, v naší farnosti i širší společnosti.    První polovinu našeho setkání jsme hovořili především o jeho životě. Narodil se 27. března 1929 v Hodoníně jako syn učitele, který měl již těsně před penzí. Rodiče se spolu s osmiletým synem v roce 1937 přestěhovali do Brna, aby pro svého potomka zajistili dobré studijní zázemí. Nalezli si bydlení v činžovním domě na ul. Bayerova nedaleko Lužánek. Otec Pavel vzpomínal, jak si v parku hrával s malými německými kluky, čemuž doposud vděčil za svoji výbornou znalost němčiny. Po absolvování maturitní zkoušky na reálném gymnáziu na třídě kpt. Jaroše v roce 1948 nastoupil na lékařskou fakultu, kterou dokončil v roce 1953. Svoji specializaci v oboru pediatrie sice na nadcházející vojenské službě neuplatnil (1955 - 57), nicméně v prvním působišti v jihlavské nemocnici a dále v poliklinice v Hrotovicích již ano.   V období pražského jara se dostal jako lékař zpět do Brna. Odpovědí na povolání ke kněžství, kterého si všiml již při své vojenské službě, byl vstup do olomouckého semináře v roce 1968. Byl vysvěcen v Olomouci na jáhna dne 11. prosince 1971 a posléze tamtéž o necelý rok později na kněze. První ustanovení směřovalo na měsíc do Rosic u Brna. Od září roku 1972 působil dalších pět let v Moravských Budějovicích a od dubna 1977 byl kooperátorem u sv. Ja kuba v B rně. Následně přišla služba kaplana a faráře v Obřanech (od r. 1980) a v Bílovicích nad Svitavou. Od října roku 2005 byl pověřen pastorací v černovické léčebně, kde vypomáhal podobně jako v našem kostele na Křenové až do svého odchodu do charitního domu v Moravci (11. června 2013).    I zde působil jako kněz, každý den až do své smrti slavil či koncelebroval mši svatou v místní kapli a podle možností sloužil také jako zpovědník.    Na Moravci jsem jej navštívil pouze dvakrát, vždy však vynikal již zmíněným zájmem o dění kolem sebe. Při poslední návštěvě si pamatoval již méně věcí a událostí, nicméně zájem, ten stále trval. Jedna z jeho posledních otázek by třeba také mohla naši farnost do budoucna inspirovat: ,, A co ta mládež z gymnázia na Křenové, jak je zapojena do farnosti? Chodí naproti do kostela, nebo se alespoň setkávají přes týden na faře?”   Závěrem našeho silvestrovského setkání nám po společné modlitbě požehnal. Zemřel necelý měsíc před svými 89 narozeninami 8. března 2018 v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Byl pohřben 15. března 2018 na Ústředním hřbitově v Brně. Kéž jeho požehnání provází celou naši farnost i nadále, nezapomínejme na něj ve svých modlitbách. Jiří Šťasta
Ilustrace
23. 3. 2018
Do hlubin Písma svatého
  Od února se scházíme na faře a sdílíme se při čtení knihy Daniel. Přestože tato kniha patří k nejobtížnějším z celého Písma, společně se nám daří pronikat do její hloubky a poznávat, co nám Pán skrze své slovo říká. Abychom při četbě nezabloudili ani neutonuli ve výkladech obtížných proroctví, provázejí nás odbornými znalostmi pan Miloslav Trmač, otec Petr a otec Ladislav.      Tato starozákonní kniha je jednou z nejdůležitější prorockých knih a několikrát na ni odkazuje Nový zákon. Daniel byl židovský zajatec na babylonském dvoře. Král jej povolal, aby mu vykládal sny, které odhalují nejen královy obavy o jeho trůn a moc, ale ukazují také na mnoho let dopředu na vizi příchodu Mesiáše a apokalypsy.  Prorok Daniel byl služebník pravého Boha. Jeho skutečné poslání bylo přivést babylonské panovníky k obrácení k živému Bohu – Hospodinu. Proroctví tedy ukazují na nicotnost a pomíjivost všeho stvořeného, zejména lidské touhy po moci. Jediná naděje je ve víře ve věčného Boha. „Ve dnech těch králů dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky…“ (Dan 2,44)     Četba Písma svatého nám přináší nejen prohloubení znalostí biblických dějin, ale také sebepoznání a poučení. Zastavujeme se u výkladu metafor a obrazů, srovnáváme různé překlady a výklady, zabýváme se reáliemi i dobovým kontextem textů.  Poté vzájemně sdílíme to, co každému z nás říká Bůh osobně. Otec Petr vždy přináší inspiraci k zamyšlení nad tím, jak toto slovo promlouvá k modernímu člověku, jeho duši.     Čtení je součástí projektu „Vezmi a čti celou Bibli“ a než dočteme knihu Daniel, setkáme se ještě 4.4., 18. 4., 2.5. a 16.5.. Připojit se může kdokoliv, koho čtení Písma svatého oslovuje.   Chcete-li, můžete číst s námi. Abyste si lépe dokázali představit atmosféru našich setkání, uvedu zde metodu, jakou společně Písmo svaté čteme. Je to metoda sedmi kroků.   1. Zveme Pána mezi sebe  Úvodní modlitba  2. Čteme text  3. Prodléváme u textu  Nasloucháme Božímu slovu. Všímáme si, které věty nebo slova nás oslovují.  4. Necháme Boha, aby k nám v tichu promluvil, nasloucháme Mu  V tichosti necháme slovo působit. Můžeme mlčky vést s Pánem dialog – Pane, co mi osobně říkáš v této větě, myšlence, slovu? Co by sis ode mne přál? Jaké-ho/jakou mne vidíš? atd.  5. Vzájemně si sdělíme, co se nás dotklo, co nás oslovilo v textu, co nám daroval Bůh  6. Rozmlouváme mezi sebou o tom, co Pán od nás chce  7. Spontánní modlitba vlastními slovy  Magdalena Černá
Předchozí měsíc  Duben 2026  Následující měsíc
PO ÚT ST ČT SO NE
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30

Jak pulsujeme ve farnosti Brno-Křenová