ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Aktuality

Ilustrace
25. 3. 2018
Poslední návštěva u o. Pavla Prince
  Na svátek svatého Silvestra jsme spolu s manželkou Evou a Markem Schwarzem navštívili otce Pavla Prince v charitním domově v Moravci. Otec byl již upoutaný na vozíček, protože po nedávném pádu nemohl sám chodit. Velmi mile nás však překvapil jeho zájem o život a dění kolem něj, v naší farnosti i širší společnosti.    První polovinu našeho setkání jsme hovořili především o jeho životě. Narodil se 27. března 1929 v Hodoníně jako syn učitele, který měl již těsně před penzí. Rodiče se spolu s osmiletým synem v roce 1937 přestěhovali do Brna, aby pro svého potomka zajistili dobré studijní zázemí. Nalezli si bydlení v činžovním domě na ul. Bayerova nedaleko Lužánek. Otec Pavel vzpomínal, jak si v parku hrával s malými německými kluky, čemuž doposud vděčil za svoji výbornou znalost němčiny. Po absolvování maturitní zkoušky na reálném gymnáziu na třídě kpt. Jaroše v roce 1948 nastoupil na lékařskou fakultu, kterou dokončil v roce 1953. Svoji specializaci v oboru pediatrie sice na nadcházející vojenské službě neuplatnil (1955 - 57), nicméně v prvním působišti v jihlavské nemocnici a dále v poliklinice v Hrotovicích již ano.   V období pražského jara se dostal jako lékař zpět do Brna. Odpovědí na povolání ke kněžství, kterého si všiml již při své vojenské službě, byl vstup do olomouckého semináře v roce 1968. Byl vysvěcen v Olomouci na jáhna dne 11. prosince 1971 a posléze tamtéž o necelý rok později na kněze. První ustanovení směřovalo na měsíc do Rosic u Brna. Od září roku 1972 působil dalších pět let v Moravských Budějovicích a od dubna 1977 byl kooperátorem u sv. Ja kuba v B rně. Následně přišla služba kaplana a faráře v Obřanech (od r. 1980) a v Bílovicích nad Svitavou. Od října roku 2005 byl pověřen pastorací v černovické léčebně, kde vypomáhal podobně jako v našem kostele na Křenové až do svého odchodu do charitního domu v Moravci (11. června 2013).    I zde působil jako kněz, každý den až do své smrti slavil či koncelebroval mši svatou v místní kapli a podle možností sloužil také jako zpovědník.    Na Moravci jsem jej navštívil pouze dvakrát, vždy však vynikal již zmíněným zájmem o dění kolem sebe. Při poslední návštěvě si pamatoval již méně věcí a událostí, nicméně zájem, ten stále trval. Jedna z jeho posledních otázek by třeba také mohla naši farnost do budoucna inspirovat: ,, A co ta mládež z gymnázia na Křenové, jak je zapojena do farnosti? Chodí naproti do kostela, nebo se alespoň setkávají přes týden na faře?”   Závěrem našeho silvestrovského setkání nám po společné modlitbě požehnal. Zemřel necelý měsíc před svými 89 narozeninami 8. března 2018 v nemocnici v Novém Městě na Moravě. Byl pohřben 15. března 2018 na Ústředním hřbitově v Brně. Kéž jeho požehnání provází celou naši farnost i nadále, nezapomínejme na něj ve svých modlitbách. Jiří Šťasta
Ilustrace
23. 3. 2018
Do hlubin Písma svatého
  Od února se scházíme na faře a sdílíme se při čtení knihy Daniel. Přestože tato kniha patří k nejobtížnějším z celého Písma, společně se nám daří pronikat do její hloubky a poznávat, co nám Pán skrze své slovo říká. Abychom při četbě nezabloudili ani neutonuli ve výkladech obtížných proroctví, provázejí nás odbornými znalostmi pan Miloslav Trmač, otec Petr a otec Ladislav.      Tato starozákonní kniha je jednou z nejdůležitější prorockých knih a několikrát na ni odkazuje Nový zákon. Daniel byl židovský zajatec na babylonském dvoře. Král jej povolal, aby mu vykládal sny, které odhalují nejen královy obavy o jeho trůn a moc, ale ukazují také na mnoho let dopředu na vizi příchodu Mesiáše a apokalypsy.  Prorok Daniel byl služebník pravého Boha. Jeho skutečné poslání bylo přivést babylonské panovníky k obrácení k živému Bohu – Hospodinu. Proroctví tedy ukazují na nicotnost a pomíjivost všeho stvořeného, zejména lidské touhy po moci. Jediná naděje je ve víře ve věčného Boha. „Ve dnech těch králů dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky…“ (Dan 2,44)     Četba Písma svatého nám přináší nejen prohloubení znalostí biblických dějin, ale také sebepoznání a poučení. Zastavujeme se u výkladu metafor a obrazů, srovnáváme různé překlady a výklady, zabýváme se reáliemi i dobovým kontextem textů.  Poté vzájemně sdílíme to, co každému z nás říká Bůh osobně. Otec Petr vždy přináší inspiraci k zamyšlení nad tím, jak toto slovo promlouvá k modernímu člověku, jeho duši.     Čtení je součástí projektu „Vezmi a čti celou Bibli“ a než dočteme knihu Daniel, setkáme se ještě 4.4., 18. 4., 2.5. a 16.5.. Připojit se může kdokoliv, koho čtení Písma svatého oslovuje.   Chcete-li, můžete číst s námi. Abyste si lépe dokázali představit atmosféru našich setkání, uvedu zde metodu, jakou společně Písmo svaté čteme. Je to metoda sedmi kroků.   1. Zveme Pána mezi sebe  Úvodní modlitba  2. Čteme text  3. Prodléváme u textu  Nasloucháme Božímu slovu. Všímáme si, které věty nebo slova nás oslovují.  4. Necháme Boha, aby k nám v tichu promluvil, nasloucháme Mu  V tichosti necháme slovo působit. Můžeme mlčky vést s Pánem dialog – Pane, co mi osobně říkáš v této větě, myšlence, slovu? Co by sis ode mne přál? Jaké-ho/jakou mne vidíš? atd.  5. Vzájemně si sdělíme, co se nás dotklo, co nás oslovilo v textu, co nám daroval Bůh  6. Rozmlouváme mezi sebou o tom, co Pán od nás chce  7. Spontánní modlitba vlastními slovy  Magdalena Černá
Předchozí měsíc  Říjen 2026  Následující měsíc
PO ÚT ST ČT PÁ SO NE
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31

Jak pulsujeme ve farnosti Brno-Křenová