ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Aktuality

Ilustrace
18. 1. 2018
Víte, kdo má dnes 104.narozeniny?
  Touto otázkou jsem dnes zahájil hodinu náboženství. Alexe s Nicolasem hádanka zaujala. Poradil jsem jim, že jeho jméno začíná na "k" a končí na "l". Že by to byl Karel? Ne, ten kdo má narozeniny má o písmeno víc. Druhé písmeno je "o". Tím jsem jim hádanku ještě zkomplikoval. Až když zjistili , že třetí písmo "s", věděli, že tím, kdo má dnes 104.narozeniny je náš kostel.   Jsou to narozeniny našeho kostela a naší farnosti. Před čtyřmi roky jsme je slavili dokonce tři dny, ale před tím a potom už jsme tomu nevěnovali až zas tak velkou pozornost. Mám radost z chrámového sboru, který je takovým průkopníkem farních oslav. Tam, kde zpívá sbor, tam se něco důležitého slaví. Bylo by pěkné, kdyby se o dnešním dnu objevilo i co nejvíc lidí, co jsou s tímto kostelem, s touto farností spojeni. Kdo zde byli pokřtění, biřmování, u svatého přijímání, kdo zde uzavřeli svátost manželství a nebo koho jsem odtud doprovodili na věčnost.    A nejde jen o kostel jako o budovu, ale jde o farní společenství, které vytváříme jako děti, mládež, rodiny, senioři i nemocní. Slavíme, že Bůh je tu s námi, že nám chce být na blízku. A takovým dovršením toho, co slavíme v kostele je Ježíšova návštěva u Zachea. Kdy byl Ježíš naposled u nás doma? Byl už tam? Pozvali jsme ho i do našeho každodenního života, nebo ho zveme jen k rodinným oslavám? V tom nám je Zacheus příkladem. Ten neřeší, že není na návštěvu nachystaný. Prostě ho pozve a můžeme vidět kolik pokoje a klidu Ježíš přináší do jeho života. Nebojte se a zvěte Ježíše k sobě domů. o. Petr Polívka, farář
Ilustrace
2. 12. 2017
Jak vznikla křížová cesta v kapli Sv. kříže v psychiatrické nemocnici
  V březnu roku 2017 se žehnala křížová cesta v nemocniční kapli na Žlutém kopci. Napadlo mě, že křížová cesta, by mohla být i v kapli sv. Kříže v Psychiatrické nemocnici, kde konám službu nemocniční kaplanky. Bavily jsme se o tom s jednou paní doktorkou., která byla nadšená touto myšlenkou. Ano, řekla jsem, ale kdyby tak tu křížovou cestu mohl namalovat někdo z pacientů. Paní doktorka mi zanedlouho napsala, že takový pacient v nemocnici je. Cestou do práce se totiž setkala se svou kolegyní, lékařkou z jiného oddělení, která ji o něm pověděla. Maluje krásně, napsala mi do mailu. Brzy jsme se s panem Zdeňkem Prudíkem setkali. Přišel do kaple a souhlasil, že obrazy namaluje. Na oddělení, kde přebýval, visí plno jeho obrazů. Krajinky. Na křížovou cestu si troufá.  Když je na světě 1. zastavení, setkáváme se s panem architektem Jiřím Šťastou z liturgické komise brněnského biskupství. Jeho souhlas znamená, že obrazy budou trvalou součástí kaple.  Pan Prudík však brzy zjišťuje, že malovat křížovou cestu není jako malovat krajiny. Najednou se jeho vlastní život dotýká života toho, kterého maluje. Ježíše, který nese kříž. Při 7. zastavení dochází ke krizi. Vrací se mu to, co v životě sám nemůže unést a s čím se léčí. Říká: spadnout jednou, to se může stát každému. Ale podruhé? To už je horší. Přesto se, díky Bohu, podařilo panu Prudíkovi povstat. S pomocí Boží a jeho lékařky. MUDr. Šantavé, která ví, že je potřeba starat se i o duši. Ona sama nazvala jeho malbu křížové cesty výbornou terapií. Napsala: Žiji s jasným vědomím,že skutečným lékem je eucharistie a skutečným lékařem Kristus Vzkříšený,v jehož službách si přeji být,……. Pan Prudík je ve své osobní historii velmi traumatizovaný a měl velmi těžce poškozenou schopnost věřit lidem i lékařům,v období krize-u 7.zastavení by to náš terapeutický vztah neunesl,díky péči duchovní osoby bylo možné pokračovat , v Duchu svatém, v ochraně svaté Trojice,v síle Vzkříšeného Ježíše se daří pokračovat v cestě. Ráda bych zdůraznila,že v terapeutickém procesu-při tvůrčí aktivitě-malování-pan Prudík poctivě provázel Ježíše a právě v uzdravujícím působení živého Krista můžeme být uzdraveni.Děkuji Vám drs.   Křížová cesta byla namalovaná v době od května do listopadu 2017.   Vernisáž a žehnání se konalo ve středu 29.11. 2017 ve 14:30 hod. Obrazy požehnal o. Petr Polívka, farář z farnosti na Křenové, do jejíž péče kaple patří. S. Mlada Kyseláková
Ilustrace
20. 11. 2017
Víkendovka v Opatově
  V pátek 10.11. jsme se s mládeží z farnosti na Křenové vydali na víkendovku na faru v Opatově, kde byl v roce 2016 farní tábor. Sraz byl na faře kde nám Vašek vzal kufry, aby jsme je nemuseli tahat 2 km z autobusu na faru. Přijeli jsme poměrně pozdě večer asi okolo šesté hodiny. Na faře už na nás čekal náš šikovný kuchtík František Malík, který nám zpříjemňoval celý pobyt jeho kulinářským umem. Spolu s Fandou na faře čekal i náš ochotný a velice šikovný řidič Vašek Buchta. Na večeři byla výtečná česneková pomazánka. Celý víkend jsme se zabývali hendikepy. Hráli jsme hry, kdy jsme byli slepí, módní policie nebo pojídali citrón, aby nebylo poznat kdo ho má v puse. Také jsme se koukali na úžasný slavný film Nedotknutelní, který je o Filipovi, jenž má hendikep ochrnutí od krku dolů. Film jsme si rozebrali a šli spinkat.   Ráno jsme se probudili a čekala na nás výborná snídaně. Po snídani začal Fanda připravovat oběd, my jsme se mezitím dívali na "přednášku" o pánovi, který se narodil bez rukou i nohou a hráli na schovku. A protože​ je fara velká byla to legrace. V 11 hodin, jsme se vydali na rozhlednu Mařenka, vzdálenou 9 km. Cesta byla dlouhá ale zábavná. Vyšli jsme na rozhlednu, kochali se výhledem, mrzli a fotili se. Na zpáteční cestě, jsme byli všichni unavení a zmrzlí, tak náš zachránce Vašek doběhl pro auto a vrátil se pro nás a my jsme zatím čekali na kraji lesa. Všechny nás odvezl zpět na faru do tepla a první naše kroky mířily do místnosti s vyhřívanou podlahou. Jakmile jsme se zahřáli a vypili teplý čaj, dali jsme si oběd. Následně jsme umyli nádobí a vyzkoušeli si pomoci hry, jaké to je být slepcem. Hra byla zajímavá a něco nového nás naučila. Po hře jsme si dali večeři a šli spát.   Neděli jsme započali mší svatou v místním kostele naproti fary. Sbalili jsme si kufry, rozebrali zbylé jídlo pomocí dražby a jeli na vlakové nádraží. Do Brna jsme přijeli za tmy. Na faře jsme čekali na Vaška, Fandu a Erika, kteří jeli autem. Mezitím jsme hrálí na schovku potmě. Víkendovka se všem moc líbila a všichni se těšíme na další akce. Lucka Osvaldová a Kristýna Šujanová
Předchozí měsíc  Říjen 2026  Následující měsíc
PO ÚT ST ČT PÁ SO NE
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31

Jak pulsujeme ve farnosti Brno-Křenová