ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Aktuality

Ilustrace
22. 4. 2017
VÝZNAM CSM V OLOMOUCI PRO FARNÍ MLÁDEŽ
O letošních prázdninách se mimo jiné chystáme od 15. do 20. srpna 2017 na Celostátní setkání mládeže v Olomouci, na které věříme, že pojede i 10 až 15 mladých lidí z naší farnosti. Zeptali jsme se proto naší animátorky Zdislavy Sychrové, co od setkání očekává a jaký význam by mohlo mít pro naši mládež.  1. Proč si myslíš, že by mladí lidé z naší farnosti měli jet na CSM v Olomouci?  Myslím si, že každý mladý katolík by se měl zúčastnit alespoň jednoho většího setkání mládeže. Je to úplně jiný zážitek než se jen každou neděli setkávat s pár kamarády v kostele. Duchovní život dostane nový rozměr, získáte nadšení… Ze setkání si odnesete nejen povzbuzení a zápal pro víru ale také nová kamarádství. Můžete navázat konkrétní kamarádství, ale také všeobecně se všemi - můžete zakusit, jaké to je chválit Pána spolu s tisíci dalšími. Na setkání bude úžasné společenství mládeže, na které budete vzpomínat celý život. To, co tam, nezažijete nikde jinde a setkání mládeže v ČR bývá jen každých 5 let, takže se nebojte a jeďte! 2. Jaký může mít vliv účast na CSM na život mládeže v naší farnosti?  Vliv to má určitě pozitivní. Za prvé vliv individuální. Setkání působí na každého zvlášť, na jeho nitro. V člověku to posílí víru nebo dá vzrůst semínku víry, které bylo v jedinci hluboko zakořeněno. Z toho plyne druhý vliv: na farnost a veškerý život kolem. Člověk, který se v srdci osobně setká s Ježíšem, touží šířit toto světlo dál, touží být aktivní, dělat něco pro Krista.  3. Jak by podle Tebe mohlo CSM pomoci ke stmelování farní mládeže, která je roztroušená na nedělních bohoslužbách?  Mládež na setkání spolu zažije něco nevšedního a společné zážitky stmelují. Myslím, že po takové společné akci, jako je CSM, se budeme víc znát a budeme tvořit ve farnosti takové malé společenství mladých. Děkujeme za rozhovor. o. Petr Polívka
Ilustrace
22. 4. 2017
Poděkování za 20 let kněžství
Ve středu 19. dubna 2017 uplynulo 20 let, kdy otec Ladislav Štefek přijal kněžské svěcení. Večerní bohoslužbu sloužil otec Ladislav společně se spolubratry z schoenstattské rodiny i se svým rodným bratrem Antonínem - také knězem, rektorem olomouckého semináře. Náš jubilant byl mile překvapen, když v lavici uviděl také ostatní sourozence i s rodinami. Vřelá atmosféra nás všechny spojila. Mše sv. pokračovala.   Evangelium bylo o dvou učednících, kteří na cestě do Emauz potkali Ježíše. Tuto příhodu nám otec Ladislav při promluvě přiblížil. Často Ježíše vedle sebe hned nepoznáme, On se nám nevnucuje, čeká, až my ho pozveme. Pak nás dokonale obdaruje. Dva učedníci mohou také znázorňovat manžele, kteří jdou společně a do svého života mají pozvat Ježíše. Na závěr mše dostal o. Ladislav od farníků kytici s gratulací, s poděkováním za srdce otevřené Boží lásce a přáním vyprosit mu potřebné dary Ducha svatého.  Přesunuli jsme se do farního sálu. Po přípitku nám otec Ladislav prozradil některé zajímavosti ze svého života. Pochází z Příbora, má čtyři sourozence. Jeden jeho bratr je také knězem. Bydleli naproti kostela. Býval velmi nesmělý. Myšlenka stát se knězem ho napadla v devíti letech, přesně 2.8.1967, když ho místní farář pozval ministrovat. Od té doby chodil denně na mši sv. Silné volání ke kněžství pocítil na VŠ chemicko-technologické, ale měl ji napřed dokončit. V době totality nemohl jít do semináře. Pracoval jako analytik kovů a práce ho bavila. Chtěl začít studovat tajně, ale zjistil, že nedokáže dělat nic polovičatě. Nešlo pracovat a studovat jen z půli. Po roce studia nechal a raději čekal devět let, než mohl do semináře normálně nastoupit. Byl vysvěcen 19. dubna 1997 v Brně.  Co víc dodat? Děkujme společně Bohu, že nám poslal do farnosti tohoto kněze a vyprošujme mu vše potřebné. Terezie Široká
Ilustrace
1. 4. 2017
Víkend v Čučicích
  V pátek 24. března jsme s o. Petrem a mládeží z naší farnosti jeli na víkend do Čučic. Po příjezdu na faru jsme se seznámili s vybavením fary a náš kuchař František začal vařit večeři. Večeře všem chutnala. Po večeři jsme hráli seznamovací hry, aby jsme se o sobě dozvěděli něco nového . Nakonec jsme si poslechli příběh o svatém Kryštofovi a po modlitbě jsme šli spát. Druhý den ráno se k nám připojila Anežka s Majdou a mezitím, co František smažil řízky na oběd jsme hráli další hry. Nejvíce nás všechny zaujala hra "státy", u které jsme se na chvíli stali politiky a rozhodovali co bude v našem státě zakázané a co naopak povolené. Jakmile byl oběd hotový, museli jsme se rychle najíst a vyrazit na výlet, abychom se nevraceli za tmy. Lesní stezka nás zavedla na vyhlídku, ze které byl nádherný výhled. Odtud jsme pokračovali až na zříceninu hradu Levnov, na které jsme měli krásnou mši svatou s výhledem. Po mši jsme chvíli lezli po skalách a pomalu se vraceli zpět na faru. Po večeři jsme se společně dívali na film The Kid. Po skončení filmu jsme už šli spát, protože jsme byli po výletě všichni unavení.   V neděli ráno jsme si poslechli příběh o králi a pastýři a zamysleli se nad otázkou: Jak vypadá Bůh? Před obědem jsme šli na mši svatou do místního kostela. Po mši jsme se naobědvali a uklízeli celou faru před odjezdem domů. Jakmile jsme všechno uklidili a umyli, zkrátili jsme si čekání před odchodem na zastávku střelbou z luku. Dále už následovala jen cesta do zpět Brna. Jonáš Buchta Fotografie z víkendu
Ilustrace
11. 3. 2017
Situace mládeže na Křenové
   Od konce října se modlíme za mládež naší farnosti a za celostátní setkání mládeže v Olomouci. Na konci listopadu byla noční adorace pro a za mládež naší farnosti. Byly už dvě výpravy, jedna na Ekofarmu ke koníkům a oslíkům v Jalovém dvoře a druhá byla adventní ke kapličce Mitrovských poblíž Mariánského údolí.     Už asi všichni slyšeli, že jsem přesvědčen, že je možné z naší farnosti vyrazit se skupinkou 10 až 15 lidí na celostátní setkání mládeže v Olomouci. Možná se někdo diví, kde tu mládež chci vzít. Je tady, chodí k nám do kostela na bohoslužby, ale tak trochu roztroušeně. Dva přijdou na jednu mši a další tři na další. Byl bych rád, aby se stal zázrak a podařilo se nám tyto mladé dát dohromady.     Pro mladého člověka je důležité, aby nebyl sám, aby patřil do nějaké party, kde může o své víře diskutovat a sdílet ji i se svými vrstevníky. Snad každý sní o takovém spolču, ale to nevznikne samo od sebe a nebude fungovat samo od sebe. Je potřeba do něho i něco investovat a něco pro něj obětovat. Začíná to tím, že spolu něco prožijeme a pak se chceme vidět častěji a nechceme ponechávat náhodě, kdy nám to vyjde. Přesně to se nám povedlo na spolču pro děti.     Prvními záblesky naděje jsou pro mě jak dvě zmíněné výpravy, tak i závěr roku 2016, který jsme mohli s mladými strávit na věži kostela. Zdá se mi, že je pro nás jako farnost daleko jednodušší podpořit mládež finančně než v tomto stmelování. A to potřebují daleko víc. Potřebují slyšet: „Jeď tam, bude to bezva, bude se ti tam líbit. To ostatní taky zvládneš, neboj se. Jedu tam taky.“     Takovou další podporou v tomto stmelování mládeže z naší farnosti by měl být víkend pro mládež z naší farnosti, který bude od pátku 24. března do neděle 26. března 2017 v Čučicích. Plánujeme i noční adoraci, která bude z pátku 12. května na sobotu 13. května 2017. o. Petr Polívka
Ilustrace
11. 3. 2017
Proč Velkopáteční obřady v 15 hodin?
   Milí farníci! Přemýšlel jsem, jaká má být naše odpověď na zavedení nového státního svátku na Velký pátek. Prosil jsem i o vyjádření pastorační rady a reakce byly rozdílné. Pár jich bylo pro, pár chtělo zůstat u původního času, další byli nerozhodní:-)     Je mi jasné, že pokud se týče skloubení Velkopátečních obřadů s rodinným životem, tak je praktičtější je mít na závěr dne a během dne si každý může dělat, co potřebuje, nemusí nic přerušovat a může někam vyrazit.     Z druhé strany vnímám zavedení nového státního svátku jako příležitost, dát tomu dni nový a hlubší význam než tomu doposud bylo možné. V sousedních zemích je naprosto samozřejmé, že Velkopáteční obřady začínají v 15.00 hodin, tedy v dobu, když Ježíš za nás z lásky obětoval svůj život.     Je mi jasné, že sami od sebe mě o něco takového nebudete prosit, ale věřím, že když nám Bůh touto společenskou okolností (zavedení státního svátku) dává možnost více slavit Velký pátek, tak bychom ji neměli propásnout. Myslím, že za zavedením nového státního svátku bylo víc, než jen nám zařídit jeden volný den navíc.   Berte to ode mě jako pozvání, aby se Velký pátek stal pro celou naši farnost duchovním dnem, aby Velkopáteční obřady byly o tomto dni něčím centrálním, jako je třeba v neděli nedělní bohoslužba. Přeji vám všem požehnanou a plodnou přípravu na letošní velikonoční svátky  o. Petr Polívka
Ilustrace
4. 3. 2017
Fungující spolčo pro děti
  Chtěl bych se podělit o radost, že v naší farnosti máme fungující spolčo pro děti a to jak zásluhou obětavých rodičů, tak i šikovných animátorek. Čas od času navštíví Ignác (to je takový klokan s velkou kapsou a deníkem:-) také mě. Provází věrně děti a animátorky na každém spolču a spojuje je. Je to pro mě vzácný okamžik, když může být pár hodin u mě na faře. Myslím na děti, animátorky a jejich rodiny.    Listuji Ignácovým deníkem a žasnu, kolik lásky a radosti v sobě skrývá, kolik nezapomenutelných okamžiků z něho vyzařuje. Mluví o životě tohoto spolča, o všem co děti spolu prožívají: "Bylo nás opravdu hodně," "Vyráběli jsme koníka", "Vyráběli jsme jedlé betlémy", "Byla to veliká zábava", "Koulovali jsme se tak dlouho, až jsme byli celí mokří", "Dnes jsem byl poprvé na spolču, seznámil jsem se s novými kamarády", Hráli jsme hru "Krokodýl".    Co mě ještě těší, že spolčo roste, přicházejí další děti a líbí se jim tu. Nejde už o hotovou partu dětí, ale o partu Božích dětí, která má otevřená a široká srdce ještě pro další. A tak se nebojte a přijďte se mezi nás podívat. Další příležitost máte v následujících termínech: 5.3.; 2.4.; 9.4.; 30,4.; 14.5. a 4.6. Spolča tučně vyznačená se snažíme o stoprocentní účast a na ty ostatní, přijdou ti, kdo mohou. Bližší info dostanete u našich animátorek Slávky a Julči.  o. Petr Polívka
Ilustrace
4. 3. 2017
Pravidelné čtení Bible
  "Držíte v ruce něco božského - knihu jako oheň! Knihu, skrze niž mluví Bůh. Bible není od toho, aby se postavila na polici, ale abyste si ji vzali a často si v ní četli. Každý den, sami nebo společně... Chcete mi udělat radost? Čtěte Bibli!", říká papež František.    Po dvouletém projektu "Vezmi a čti celou Bibli" si kladu otázku, co lidé v naší farnosti potřebují. Bylo jich pár, které se do projektu zapojili a Bibli přečetli - přelouskali. Měl jsem z nich opravdu radost. Ukázali nám, že to jde Bibli přečíst - prolistovat. Možná by stálo za to ve čtení Bible nějak pokračovat. Bible není knihou, kterou bychom jednou přečetli (i opravdu celou) a mohli bychom ji postavit do police. Udělal jsem už i dobrou zkušenost se čtením jednotlivých biblických knih ve skupinkách zájemců o biřmování a o křest, kde se nám během roku podařilo přečíst celé Skutky apoštolů, Matoušovo evangelium nebo teď dočítáme krásnou knihu Sírachovec, kterou teda čteme už dva roky, ale má taky přes 50 kapitol. Zdá se mi, že najít nějakou biblickou skupinku, kde se text rozebírá, není až zas takový problém, těch je jako hub po dešti. Najít, ale skupinku, kde se Bible prostě čte, už tak snadné není.     Kladu si otázku, zda by nestálo za to začít v naší farnosti s pravidelným čtením Bible. Mohli bychom začít s jednou biblickou knihou, dát si třeba 3 kapitoly na týden, 12 na měsíc a za tři měsíce bychom mohli mít přečtenou a podtrhanou jednu biblickou knihu. Zapojit by se mohl kdokoliv a kdykoliv. Třeba i někdo z biřmovaných, kdo už si nějakou knihu přečetl a chtěl by si tímto způsobem přečíst další. Byl by o něco takového zájem?     Možná bychom mohli začít někdy v září takovou duchovní obnovou pro farnost, na kterou bych se pokusil pozvat P. Petra Chalupu, ředitele českého katolického biblického díla s jeho týmem. Myslím, že by to mohl být takový dobrý start.  o. Petr Polívka
Ilustrace
1. 3. 2017
Maminky na Křenové
  Mít děti je opravdu požehnání a velký dar od Boha. Právě v blízkosti maličkého a bezbranného tvora člověk cítí zázračnost stvoření a také velkou odpovědnost. Jak se o děti starat tak, aby z nich vyrostli dobří lidé - zdraví, obětaví a společenští, kteří mají radost ze života a dokážou se o sebe postarat? Ono toho „všeho dobrého“, co člověk chce pro svoje děti je ještě mnohem víc… Ale začíná se vlastně velice prostě - doma ve své rodině. A pak v blízkém okolí, kde máme své přátele a děti mají zase ty své.     A my, maminky z farnosti, jsme chtěly vytvořit místo, kde se můžou přátelit maminky i děti. Společně se pomodlit, zazpívat, nechat děti hrát samotné, ale přitom být nablízku a pomoci, když si dítě se sebou samým nebo s druhým malým kamarádem neví rady. Vlastně ještě přesněji, nejsme jen pro maminky, ale i pro babičky s dětmi nebo tatínky s dětmi nebo dědečky s dětmi, prostě pro toho, kdo chce s malým dítětem přijít a žít s ním farní společenství. Zní to trochu jako klišé, ale z vlastní zkušenosti vím, že není snadné najít prostředí, kde by lidé byli otevření a přijímali všechny i s jejich chybami nebo odlišným světonázorem. A právě této otevřenosti i přijetí si velice cením. A mám radost, když můžeme s dětmi být ve společnosti jiných věřících rodin. Maminky si trochu oddechnou a popovídají o svých radostech i strastech a děti se trochu okoukají - a třeba zjistí, že při nedělní mši svaté nejsou v kostele jen cizí lidé, ale že jsme společenství, kde máme přátele; že setkání s Bohem neprobíhá jen v našich srdcích, ale i skrze naše blízké a bližní a že v kostele jich je takových spousta.    Scházíme se ve středu v 9 hodin na faře – maminky a děti, které jsou ještě s maminkou doma a nechodí do školky (nebo chodí i do školky, ale středu dopoledne si nechají volno na setkání na faře, jako to máme my). Děti si pohrají, zazpívají, trochu něco posvačíme a pomodlíme se s dětmi po jejich (písničkou nebo krátkou modlitbou) a s maminkami breviář. Pokud máte chuť, určitě přijďte.  Lenka Obrtlíková
Předchozí měsíc  Říjen 2026  Následující měsíc
PO ÚT ST ČT PÁ SO NE
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31

Jak pulsujeme ve farnosti Brno-Křenová